Plánujete dovolenou nebo jiný pobyt na Krku? Zde najdete všechny potřebné informace. Pokud budete mít dotaz nebo připomínku k webu (nebo vám zde bude něco chybět), kontaktujte nás prosím.
Chorvatský ostrov Krk leží v Jaderském moři a patří do skupiny Kvarnerských ostrovů. Spolu s blízkým ostrovem Cres je největším ostrovem v Jadranu. Směrem k pevnině jej na východě omývají vody Vinodolského a Velebitského průlivu, na severu je pak Rijecký záliv a mezi Krkem a Cresem jsou vody Střední úžiny.
Geografie
Nejhustěji obydlena je nejúrodnější severní část Krku. Zdejší pobřeží je převážně strmé, ovšem mezi vápencovými skalisky se nachází několik nádherných pláží. Východ ostrova je obrácen k pevnině a je hodně bičován proslulou bórou, vanoucí z horských průsmyků. Ta je příčinou dnešního stavu krajiny v této části ostrova, neboť po staletí utvářela zdejší kamennou pustinu.
Ostrovem protéká několik vodních toků a také jsou zde četné prameny. Jako zásobárna vody pro místní obyvatele slouží Omiško jezero a druhé, rovněž malé jezero Ponikve. Vápencové pohoří je prorostlé jen řídce travou, na které se po celý rok pasou ovce. Obyvatelé zde pěstují hlavně olivy a také ovoce a zeleninu, ale na některých místech se daří i vinné révě. Ostrov ovšem netvoří pouze vápencové hory a kamenité pustiny, ale zhruba jednu třetinu jeho plochy pokrývají lesy.
Historie
Četné památky ostrova jsou svědkem jeho bohaté historie. V dávné historii zde žil kmen ilyrských Liburnů, které ve 2. století př.n.l. porazili Římané. Ti pak ovládli ostrov na několik staletí a byli to oni, kdo nazval ostrov Curictum, od kterého je odvozen dnešní název Krk.
Po Římanech ovládala ostrov Byzantská říše, která se ve vládě střídala s Benátkami. Největšího rozkvětu doznal ostrov od 13. do 15. století díky zdejším knížatům, kterým postoupily vládu Benátčané. Knížecí rod Frankopanů se postupně stal mocným natolik, že ovládal nejen Krk, ale vlastnil i velké statky na chorvatské pevnině. V 15. století však Benátky donutily posledního Frankopana, aby jim ostrov vrátil. Vládli zde až do pádu Benátské republiky na konci 18. století, odkdy pak Krk sdílel osudy celé této přímořské oblasti.
Památky
Řadu pamětihodností dokládajících pestrý osud ostrova najdete u Punatu, kde je kostelík sv. Donata a u Glavotoku je kostelík sv. Chrysogona. Další krásné kostelíky se nacházejí u Dobrinje a nad Baškou. Na ostrově je také mnoho klášterů a v některých z nich se dodnes konají bohoslužby ve staroslověnštině. Ostrov se může pochlubit také hlaholskými památkami v Košljunu, v Glavotoku, v Dobrinji a v dalších místech.
Starou turistickou tradicí se pyšní městečka Baška, Krk, Malinska, Njivice nebo novější Punat, který se stal jedním z největších letovisek ostrova hlavně po vybudování přístavu pro jachty. Pozornost návštěvníků ostrova upoutává také městečko Vrbnik, hlavně svým bizarním starobylým vzhledem. Kromě pobřeží najdete zajímavá místa i ve vnitrozemí, jako například malebnou vesničku Dobrinj, která je významným střediskem národopisu, tradičních krojů a lidových zvyků.
Počasí
Na ostrově Krk panuje stejné počasí, jako v celé oblasti Kvarnerských ostrovů. Ve vnitrozemí převažuje mírné kontinentální podnebí, které směrem k pobřeží přechází do typicky středomořského klimatu. To se vyznačuje příjemnými letními teplotami a mnoha slunečními dny, což je ideální počasí pro dovolenou. Díky větrům vanoucím z hor je zdejší oblastí velice příhodná pro provozování jachtařského sportu. Mírnější teploty na jaře nebo v pozdním létě jsou vhodné pro turistiku. Naopak milovníci opalování a koupání si užijí horkého slunečného počasí od června do srpna, kdy se teplota vzduchu drží na třicítce.
Celoroční průměrná teplota ostrova se pohybuje kolem 14° C a průměrná teplota moře je necelých 17° C.
foto: Wikipedie
